5 let zpátky bylo všechno, co teď žiju jen pouhým snem!

Myslela jsem si, že chci asi moc! Žila jsem život podle očekávání ostatních a svoje sny zahrábavala pod koberec a dělala, že tam nejsou. 

Vždycky jsem byla snílek, ale bála jsem se toho, že chci asi moc:

Chtěla jsem mít svobodu, podnikat v něčem, co nebudu ani považovat za práci, ale spíš zábavu. Chtěla jsem, aby mi tahle zábava vydělávala dostatek peněz na to, abych si mohla postavit svůj vysněný dům a i zároveň několikrát do roka vyjíždět na delší čas do zahraničí. Chtěla jsem muže, se kterým se budu denně smát, užívat si společný život a vzájemně se podporovat v našich snech.

Když to teď tady píšu, tak se musím smát, protože kromě toho vysněnýho domu mám už úplně vše a ten dům se taky rýsuje. Dnes jsme totiž podepsali rezervaci pozemku 🤭

Někdo by si mohl říct, že mám sakra štěstí, ale já vím, že vše co teď mám, jsem si vědomě vytvořila!