Přítomnost – klid v těle a mysli
Po létě se znovu vracíme do režimu, naše pozornost je roztříštěná a nervový systém jede na plné obrátky. Často se cítíme unavené, zahlcené a plné pochybností o sobě. Je to dané hlavně tím, že neustále jen dáváme ostatním a naše pozornost je všude jen né v přítomnosti. Pokud se neplánujeme přesunout někam na samotu u lesa a učit děti doma, nelze se tomu všemu stresu ubránit. Proto je ale důležité v těhle obdobích pečovat o sebe. A proto jsem tenhle měsíc věnovala tématu PŘÍTOMNOSTI A PŘIJÍMÁNÍ.
Poslechni si hlasovku👇
Nezdráhejte se sdílení do skupiny ↓
Máš disregulovaný NS?
Projev disregulované nervové soustavy😮💨
1. Chronický stres a úzkost – Neustálý pocit napětí, obavy, přemýšlení nad nejhoršími scénáři, neustálé analyzování situací.
2. Přehnané reakce na malé podněty – Snadné vytočení, podrážděnost, výbuchy vzteku, pláče nebo paniky kvůli drobnostem.
3. Problémy se soustředěním a pamětí – Roztěkanost, zapomínání, pocit mlhy v hlavě, potíže s rozhodováním.
4. Fyzické symptomy – Napětí ve svalech, bolesti hlavy, trávicí problémy, únava, problémy se spánkem (nemožnost usnout, časté buzení).
5. Sklon k přetížení nebo vyhýbání se – Buď se člověk žene do neustálé aktivity a vyhoří, nebo se naopak stáhne do pasivity, prokrastinace a necítí žádnou energii.
Výsledek zharmonizované nervové soustavy✨
1. Klid a stabilita – I když přijdou stresové situace, člověk se v nich cítí stabilní, nepanikaří a dokáže se vrátit do klidu.
2. Přirozená emoční reakce – Místo extrémních výbuchů emocí člověk reaguje adekvátně a má dostatečný odstup od situace.
3. Lepší koncentrace a rozhodování – Myšlení je jasné, snadněji se rozhoduje a soustředění není problém.
4. Dobrá fyzická pohoda – Zmizí chronická únava, bolesti, zlepší se trávení i kvalita spánku.
5. Pocit spokojenosti a lehkosti – Člověk si užívá přítomný okamžik, cítí se bezpečně, dokáže odpočívat bez pocitu viny a má stabilní energii na to, co ho baví.
Pokud ses našla v disregulaci NS, zkus si každý den jednu techniku níže, která ti pomůže z harmonizací nerovvé soustavy a pak si vyber ty, které budeš schopna bez tlaku zařadit do kadodenního života.
1. den: aktivace bloudivého nervu (nervus vagus)
S čím nám tato aktivace pomůže:
✅ Regulace nervového systému – Aktivace bloudivého nervu zklidňuje stresovou reakci.
✅ Snížení úzkosti a napětí – Pomáhá uvolnit přebytečný stres, který se nahromadil v těle.
✅ Lepší trávení a podpora metabolismu – Nervus vagus ovlivňuje peristaltiku a produkci trávicích enzymů.
✅ Hlubší dech a lepší okysličení – Uvolněním napětí v krční oblasti se aktivuje bránice.
✅ Podpora bezpečí v těle – Nervový systém dostává signál, že jsme v bezpečí a můžeme se uvolnit.
Opakuj to kdykoliv během dne, klidně i jen části této sekvence.
2. den: Hoʻoponopono pro tvoje tělo
Dnes tě provedu pomocí skladby Hoʻoponopono, což je havajská technika duchovního léčení a harmonizace, která je založená na očistě mysli, emocí a energetických bloků. Klíčovou součástí této metody je opakování čtyř vět: Miluji tě, Omlouvám se, Prosím, odpusť mi, Děkuji ti
Tato slova jsou jednoduchá, ale velmi silná, protože působí na podvědomí, kde se ukládají emoční traumata, stres a vnitřní bloky. Vědomé opakování těchto vět dokáže uvolnit napětí v těle, zmírnit úzkost a přepnout nervový systém do klidového režimu.
Poslechni si nejdřív moji nahrávku a pak si vždy můžeš pouštět českou verzi od Marie Tilšarové nebo anglickou například od Kelsey Kluijtmans
Vytvoř si co nejpříjemnější a nerušené prostředí. Dopřej svému tělo, co potřebu, ať už to bude objetí, hlazení a nebo projevení jakýchkoliv emocí.
Česká verze od Marie Tilšarové
Anglická verze od Kelsey Kluijtmans
3. den: Přijmi vnitřní tlak a zpřítomni se
Klíčem k uvolnění není boj s tlakem nebo snaha ho okamžitě změnit, ale naopak jeho přijetí a pozorování. Když se snažíme stres nebo nepříjemné pocity potlačit, jen je tím zesilujeme. Místo toho je důležité se zastavit, vnímat, co se v těle děje, a dovolit si to prožít bez odporu. Teprve když přestaneme tlačit na to, aby bylo lépe, může naše tělo skutečně najít klid a pocit bezpečí. V krátké nahrávce níže popisuji techniku, díky které se dokážeme více zpřítomnit a dát tělu informaci o tom, že je v bezpečí a můžeme se uvolnit.
4. den: Ukolíbej se až do limbu
Proč kolíbání uklidňuje nervový systém a dodává nám pocit bezpečí a relaxace?
1. Aktivace vestibulárního systému – Kolébání stimuluje vnitřní ucho (vestibulární systém), který hraje klíčovou roli v regulaci rovnováhy a vnímání pohybu. Tento systém je úzce propojen s částmi mozku, které regulují emoce a autonomní nervový systém, což vede k pocitu klidu.
2. Regulace autonomního nervového systému – Rytmický pohyb pomáhá přepnout tělo ze stresového režimu (sympatikus) do režimu klidu a regenerace (parasympatikus). To vede ke zpomalení srdeční frekvence, uvolnění svalového napětí a celkovému pocitu bezpečí.
3. Asociace s děložním prostředím – Pohyb připomíná miminku prostředí dělohy, kde bylo neustále houpáno při chůzi matky. Tento známý vjem pomáhá miminku uklidnit se a snadněji usnout.
4. Stimulace mozkových vln spojených s relaxací – Výzkumy ukazují, že kolébání může synchronizovat mozkové vlny s rytmem pohybu a podporovat relaxační alfa vlny, což usnadňuje usínání.
5. Rytmus a predikovatelnost – Opakující se, předvídatelný pohyb dává mozku pocit jistoty a bezpečí, podobně jako rytmická hudba nebo dechová cvičení.
V hlubším smyslu může mít kolébavý pohyb i archetypální význam – je to pohyb spojený s péčí, mateřstvím a ochranou. Proto nás může uklidňovat i v dospělosti, například když se houpeme na houpačce, ležíme v houpací síti nebo si podvědomě pohupujeme nohou při soustředění.
Možná je to i připomínka toho, že jsme součástí většího rytmu – rytmu života, přírody, střídání dne a noci, dechu a tlukotu srdce
Moje tipy na pisníčky
Pro ty pro koho budou moc "ezo", tak si vyberte podle vlastní preference 🙂
1. tip na písničku
2. můj tip na písničku
5. den: Vnímej, kde jsou tvoje myšlenky
Nervový systém je nastavený tak, aby vnímal přítomný okamžik, protože právě v něm se děje všechno, co je pro přežití důležité. Když se naše mysl zatoulá do minulosti (např. přehrává staré chyby, lítost, trauma) nebo do budoucnosti (úzkosti, očekávání, plánování), mozek to může vnímat jako hrozbu nebo nebezpečí, i když reálně žádné neexistuje.
Tady je několik důvodů, proč nás to rozlaďuje:
Spouští se stresová reakce
Když se soustředíme na negativní scénáře z minulosti nebo budoucnosti, aktivuje se amygdala, centrum strachu, a tělo začne reagovat jako na skutečnou hrozbu. Vyplavují se stresové hormony (kortizol, adrenalin), což může způsobit napětí, úzkost nebo dokonce fyzické příznaky jako bolest hlavy, bušení srdce nebo zažívací potíže.
Ztrácíme kontakt s realitou
Nervový systém se orientuje podle toho, co vnímáme skrze smysly teď a tady. Když jsme ale ponoření do minulosti nebo budoucnosti, mozek se dostává do mentální simulace, která se může stát dominantní. To oslabuje spojení s tělem, což může vést k pocitu odpojení, zahlcení nebo únavy.
Mozek nemá kontrolu nad tím, co se už stalo nebo co teprve přijde
Z minulosti nelze nic změnit a budoucnost je nejistá. Pokud tam ale dáváme pozornost, mozek se dostává do stavu bezmoci, což ho ještě víc stresuje. Přítomnost je jediný moment, kde máme vliv a můžeme něco skutečně udělat.
Nedovolíme tělu přirozenou regeneraci
Nervový systém se hojí a regeneruje, když jsme v klidu a v přítomnosti. Pokud jsme ale neustále v hlavě, tělo zůstává v mírném stresovém napětí, které brání hluboké relaxaci a obnově.
6. den: Zpomalení v běžných činostech a plánování odpočinku